Zkoumání problémů hydrotechnických staveb s využitím fyzikálních modelů se na katedře hydrotechniky postupně rozvíjí po roce 1955. I ve velmi stísněných podmínkách v první sídle katedry na Smetanově nábřeží vznikly dvě výzkumné základny pro hydraulický výzkum a malý žlab pro pokusy studentů.

 

Po přemístění do Dejvic byla zřízena hydraulická laboratoř v přízemí v Zikově ulici a postupně se realizoval projekt vodohospodářských laboratoří v současném sídle (v budově D). Tu je třeba zdůraznit, že bez velkého úsilí pracovníků katedry by se jen velmi obtížně dospělo do stavu, který umožnil zahájení provozu, tj. využití pro výzkumné i výukové potřeby.

 

Podmínky v nové laboratoři umožnily přijímat též významné práce pro potřeby praxe a postupně se dařilo rozvíjet i nové, hospodárnější techniky stavby modelů. Největší model, na němž se zkoumaly zejména plavební podmínky na dolním Labi, se však do haly nevešel, a proto byl koncipován pro otevřený terén. Ostatně součástí hydrotechnických výzkumů byla i měření popřípadě experimenty na reálných objektech (vedle hydraulických problémů se zkoumal i ledový režim).

 

Z iniciativy katedry byly ve spolupráci s dnešním Kloknerovým ústavem vybudovány i některé strukturální modely, zejména klenbových přehrad, pro výzkum přetvoření a napjatosti konstrukcí včetně jejich podloží.